Příslušníci rodu Jemelků jsou dnes rozptýleni takřka po celém okrese Přerov. Kořeny zde popsané větve se nachází v Jezernici. Tam se příjmení Jemelka dodnes vyskytuje, ale zatím chybí přímé propojení. V Jezernici žil okolo roku 1670 Tomáš Jemelka. Jeho syn Matyáš Jemelka se kolem roku 1703 oženil do Radslavic a krátce na to ovdověl. Posléze se oženil podruhé i se  svým malým synem Janem do Sušic, kde se později oženil i potřetí. Od té doby žije tento rod v Sušicích dodnes a rozšířil se do všech okolních vesnic. Potomci Janovi později změnili příjmení na Jemelík a v nepřerušené otcovské linii navazují na dnešní Jemelíky. V Sušicích založili rodiny také Janovi bratři Tomáš a František. Další dva bratři - Ondřej a Jiří se přiženili do Radslavic, Jakub do Svísedlic a Matyáš do Tučína. Právě jeho potomci se později vrátili ( a s nimi i příjmení Jemelka ) zpět do Sušic. Matyáš měl tedy 7 synů, kteří založili rodiny a zajistili tak pokračování rodu. V Sušicích tak už 300 let roste strom jehož větve se po celou dobu odklánějí do okolních vesnic , některé se drží v Sušicích a některé zanikly ať v Sušicích nebo v okolních vesnicích.
 

V Sušicích sídlí rod již 300 let. Kořeny rodu sahají do Jezernice, kde žil okolo roku 1670 Tomáš Jemelka. Jeho syn Matyáš Jemelka se v roce 1703 oženil do Radslavic a krátce na to ovdověl. Posléze se oženil podruhé i se svým malým synem Janem do Sušic, kde se později oženil i potřetí. Od té doby žije tento rod v Sušicích dodnes a rozšířil se do  všech okolních vesnic. Potomci Janovi později pozměnili své příjmení na Jemelík a v nepřerušené otcovské linii navazují na dnešní Jemelíky. Příjmení Jemelka zachovali ostatní Janovi bratři - Ondřej , Jiří, Jakub a Matyáš se oženili do okolních vesnic a v Sušicích se usadili František a Tomáš. František byl zřejmě velmi chudý. Když se oženil, tak nejdříve bydlel i s rodinou u svého synovce Jakuba a později jako podruh a tkadlec v obecním domku. Měl devět potomků , ale žádný z nich nezústal v Sušicích. Tomáš zdědil rodný grunt, ale pro své evangelické přesvědčení byl v roce 1779 poslán do vyhnanství a grunt mu byl skonfiskován. Tím příjmení Jemelka na krátký čas ze Sušic zmizelo. Měli ještě další dva bratry Pavla a Josefa, ale ti zemřeli ve věku asi 20-ti let.

V roce 1839 se sem vrací z Grymova vnuk Tomáše Jemelky Pavel, podruh z Grymova. Šlo o syna Josefa Jemelky, jehož otcem byl Tomáš Jemelka. Pavel Jemelka bydlel jako podruh na gruntě, který před tím vlastnil Jan Dostál. Zemřel ale, aniž by zanechal v Sušicích své potomky. Jeho manželka Anna Jemelková zemřela v roce 1853 a již v roce 1854 se sem z Tučína přistěhoval sedlák Josef Jemelka s rodinou.

Josef Jemelka byl synem Josefa Jemelky z Tučína, jehož předci pocházeli ze Sušic. Ve svých 19-ti letech si vzal Františku Dostálovou z Tučína. Jejich potomci žijí v Sušicích dodnes.

V roce 1703 se do Radslavic přiženil Matyáš Jemelka, který byl synem Tomáše Jemelky z Jezernice. Krátce na to ovdověl a v roce 1708 se oženil podruhé i se svým malým synem Janem do Sušic, kde se později oženil i potřetí. Do Radslavic se později přiženili jeho dva synové Ondřej a Jiří.

Ondřej Jemelka se přiženil v roce 1837 k Marině, vdově po Václavu Marakovi. O rok později však Marina umírá a v roce 1838 se Ondřej oženil podruhé s Kateřinou, dcerou Václava Holubce ze Sušic. Ondřej Jemelka měl jen dvě dcery. Jeho bratr Jiří Jemelka se sem přiženil v roce 1841 k Magdaléně, dceři Pavla Mika a jeho potomci zde žili až do roku 1850.

V roce 1860 se přiženil k Cecílii, dceři Josefa Urbana Josef Jemelík, syn Františka Jemelíka a  Anežky ze Sušic a usadil se zde jako sedlář. Zatím není známo, zda měli nějaké potomky.

V roce 1880 se přiženil k Emilii, dceři Antonína Tally Karel Jemelka z Hlinska, který byl vzdáleným potomkem Matyáše Jemelky. Jejich potomci zde žili asi do roku 1950.

V roce 1889 se zde usadil František Jemelík, syn Josefa Jemelíka a Josefy z Domaželic. Byl dvakrát ženat a jeho potomci zde žijí dodnes.

V roce 1916 se zde usadil František Jemelík, syn Antonína Jemelíka a Filomény ze Sušic. Byl dvakrát ženat a jeho potomci zde žijí dodnes.

Po roce 1948 si postavil v Radslavicích dům Alois Jemelík, syn Aloise Jemelíka a Josefy ze  Sušic. Oženil se s Martou Zaorálkovou z Radslavic a jejich potomci zde žijí dodnes.

Všichni zde uvedení jsou potomky prvně jmenovaného Matyáše Jemelky.

V roce 1819 se sem přistěhoval Josef Jemelka, syn Josefa Jemelky a Kateřiny z Grymova. Poprvé se oženil 19.1.1819 s Annou, dcerou Josefa Juříka z Radslavic č.39. Usadili se jako familianti v Oldřichově na č.2. Předtím zde bydlela sestra jeho otce Magdalena se svým mužem Jiřím Dočkalem z Tučap u Olomouce. Podruhé se oženil 7.8.1855 s Terezií, vdovou po Ignáci Wienličkovi a dcerou Františka Pelíška. Josef Jemelka měl dva syny, jejichž potomci zde žijí dodnes.

V roce 1823 se přiženil k Františce, dceři Jakuba Hanáka, familianta v Oldřichově na č.13 Anton Jemelík, syn Josefa Jemelíka a Kateřiny ze Sušic č. 40. Hospodařil zde jen do roku 1826. Poté již v Oldřichově není.

Okolo roku 1842 se sem přistěhoval Jan Jemelík, syn Františka Jemelíka a Anežky ze Sušic č.40. Oženil se 31.1.1842 s Anežkou, dcerou Karla Soukupa, podsedníka v Radslavicích na č.8 a usadili se jako familianti v Oldřichově na č. 11. Měli pět synů, ale žádný v Oldřichově nezústal. Nějakou dobu zde byl jen Jan. Oženil se 26.11.1872 s Josefou, dcerou Václava Ševčíka, podsedníka v Radslavicích na č.6 a hospodařil na rodném gruntě, ale nevlastnil jej. Patřil Františku Tihelkovi, asi jeho švagrovi. Zemřel ve věku 38-mi let.

Rodina Tomáše Jemelky ze Sušic se právě vrátila z vyhnanství v Rumunsku, kam byla vystěhována pro  své evangelické přesvědčení. Kam se poděli, není dosud známo, protože jejich rodný grunt v Sušicích jim byl skonfiskován. Snad našli útočiště v Prusinovicích nebo v Pacetlukách. Psal se rok 1787 a zrovna v té době probíhalo osídlovaní obce Grymov, která nově vznikla z rozparcelovaného Radslavského dvora. Jedna usedlost (č.16) byla prodána Josefu Jemelkovi, synu Tomáše Jemelky, který si vzal Kateřinu, dceru Ignáce Hrdičky z Radslavic. Podruhé se oženil okolo roku 1800 s Uršulou Zamazálkovou z Grymova a usadili se v Grymově na č. 23. Zemřel v Prusinovicích na č. 75. Jeho synové se usadili v Sušicích a v Oldřichově.

V roce 1813 se oženil Antonín Jemelka, syn Jana a Mariny Jemelkových z Radslavic s Barborou, dcerou France Navrátilíka, zahradníka v Radslavicích a usadili se v Grymově. Rodinu zde založil také jejich syn Jan, ale jeho synové odešli do Prosenic a do Tučína.

Ze Sušic přišli také příslušníci rodu s příjmením Jemelík. V roce 1819 se oženil Jan Jemelík, syn Josefa Jemelíka a Kateřiny ze Sušic s Anežkou, dcerou Josefa Caletky ze Sušic. Nejprve bydleli v Sušicích u Františka Caletky a potom se usadili jako familianti v Grymově na č. 23. V roce 1825, tři měsíce po smrti Anežky se oženil Jan Jemelík podruhé, tentokrát s  Annou, dcerou Josefa Hradila z Grymova. V roce 1838 koupil Jan od svého bratra Františka pro svého syna Josefa dům č. 22 v Grymově. Ten se oženil s Josefou, dcerou Jana Matějíčka, pololáníka z Nahošovic a usadili se v Domaželicích. Dům č. 22 koupil v roce 1841 Vincenc Richter z č. 7, který si v roce 1942 vzal za ženu Annu, dceru Antonína Jemelky z č. 16. Dům č. 22 zdědil Josefův bratr František. Jeho dcera Anastázie se provdala za Františka Vítoslavského z  Majetína a jejich rod drží usedlost dodnes.

Dalším sušickým přistěhovalcem byl Alois Jemelík, Benjamína Jemelíka a Rosalie. Oženil se v roce 1887 s Františkou, dcerou Josefa Spáčila, familianta v Grymově č. 2 a zdědili tento dům. V roce 1920 předal dům svému synovi Aloisi Jemelíkovi, který jej v roce 1956 předal svému zeti Josefu Zavadilovi.

V roce 1782 se sem přiženil Václav Jemelka, syn Matěje Jemelky a Alžběty ze Lhoty. Byl čtyřikrát ženat. Dne 25.8.1782 se přiženil k Marině, vdově po Pavlu Šindelářovi sedláku z Velkých Prosenic č. 10 a dceři Františka Olši, podsedníka ze Lhoty. Později se usadili v Malých Prosenicích na č. 15. Podruhé se oženil 14.6.1791 s vdovou Veronikou, která se nedožila ani ročního výročí svatby - zemřela 13.6.1792. Potřetí se oženil 9.7.1792 s Kateřinou, dcerou Josefa Ohery a usadil se v Kozlovicích na č. 17. V Kozlovicích se oženil i počtvrté - 18.7.1813 s Barborou Dočkalovou z  Tučína.

Později přivedl rod do Prosenic Petr Jemelka, syn Martina Jemelky a Veroniky z Tučína. Oženil se v roce 1836 s Barborou, dcerou Tomáše Hruzka, sedláka ve Velkých Prosenicích č. 28 a zdědil rodný dům v Tučíně a také grunt č. 28 ve Velkých Prosenicích. Nejprve se usadili v Tučíně a později se přestěhovali do Prosenic, kde se jim narodil syn Antonín.

V roce 1878 přichází do Prosenic další příslušník rodu. Byl jím Josef Jemelka, syn Jana a Josefy Jemelkových z Grymova. Přiženil se 12.2.1878 k Cecílii, dceři Cyrila Janči, domkaře ve Velkých Prosenicích na č. 23. Jejich potomci žijí v Prosenicích dodnes.

Od roku 1783 je v šišemských matrikách uváděn Jakub Jemelík, sedlák ze Sušic č. 40 se svou ženou Elisabet jako kmotr dětí místního mlynáře Antonína Hlaváče. V roce 1786 provdal do Šišmy Jakub Jemelík své dvě dcery. 23.10.1786 se provdala Anna za Antonína, syna místního sedláka Martina Jakubce a 7.11. téhož roku se provdala její sestra Eleonora za Jana, syna místního zahradníka Jana Minaříka. Svědkem u tohoto sňatku je v matrice zapsán mlynář Antonín Hlaváč. V roce 1789 zemřel v Sušicích Jakub Jemelík a kmotrem dalších dětí narozených mlynáři Antonínu Hlaváčovi se stal prvorozený Jakubův syn Josef, který převzal rodné hospodářství s hospodou v Sušicích. Jeho sestra Eleonora provdaná za Jana Minaříka ze Šišmy č. 35 porodila svému muži v tomto domě šest dětí. O její sestře Anně, která se provdala za Antonína Jakubce z č. 6 ale matriky mlčí. Buď brzy po svatbě zemřela, nebo se i se svým mužem někam odstěhovali. Dům č. 6 však v držení Jemelíkova rodu zůstal. Usadil se zde nejmladší syn Jakuba Jemelíka - Jan. Ten se oženil 30.6.1794 s Veronikou, dcerou Matěje Valentíka, sedláka z Bezuchova a další jejich osudy jsou spojeny s domem č. 6 v Šišmě. Stejně jako rodina jeho bratra Josefa v Sušicích, tak i příslušníci a potomci Janovy rodiny v Šišmě začali užívat dále příjmení Jemelík. Rodiny zde založili tři Janovi synové - Valentin, Josef a Matouš. Valentinův syn František byl mlynářem na místním větrném mlýně. V Šišmě se udrželo několik generací, ale dnes zde již nejsou. V současné době bydlí v Šišmě rodina Jemelkova, která sem přišla z Radslavic.

Okolo roku 1865 se se do Vinar přiženil Josef Jemelka z Kozlovic. Byl synem Jana Jemelky a Kateřiny z Kozlovic č. 29. Oženil se s Veronikou, dcerou Baltazara Machaly z Vinar a usadili se zde na č. 36. Jejich syn Inocenc provozoval obuvnickou živnost na č. 11 a jeho potomci  dodnes žijí v Ostravě.

Rod Jemelků přivedl do Kozlovic Václav Jemelka, syn Matěje Jemelky a Alžběty ze Lhoty. Byl čtyřikrát ženat. Poprvé se oženil ve 30-ti a počtvrté v 60-ti letech. Dne 25.8.1782 se přiženil k Marině, vdově po Pavlu Šindelářovi sedláku z Velkých Prosenic č. 10 a dceři Františka Olši, podsedníka ze Lhoty. Později se usadili v Malých Prosenicích na č. 15. Podruhé se oženil 14.6.1791 s vdovou Veronikou, která se nedožila ani ročního výročí svatby - zemřela 13.6.1792. Potřetí se oženil 9.7.1792 s Kateřinou, dcerou Josefa Ohery a usadil se v Kozlovicích na č. 17. Počtvrté se oženil 18.7.1813 s Barborou Dočkalovou z Tučína. Václav Jemelka měl tři syny a jejich potomci žijí dnes v Kozlovicích již v osmé generaci.

Do Tučína přišel v roce 1746 Matyáš Jemelka, syn Matěje a Mariany Jemelkových ze Sušic. Přiženil se k Marině, vdově Karasce. V roce 1749 se uvádí jako majitel gruntu, který v roce 1675 vlastnil Pavel Žákovský. Podruhé se oženil 9.7.1764 s Marinou, dcerou Josefa Tally ze Sušic a potřetí se oženil 3.5.1778 s Annou, dcerou Jana Školuda, sedláka z Tučína. Jeho potomci žili v Tučíně do roku 1845. Jiní odešli do Sušic, Pavlovic, Prosenic a Grymova.

Asi v roce 1880 se přiženil se k Filomeně, dceři Eugena Trhlíka Jan Jemelka, syn Jana Jemelky a Mariany z Kozlovic. Jeho potomci žijí v Tučíně dodnes. Někteří z nich byli významnými církevními hodnostáři.

Okolo roku 1900 přichází se svou rodinou Metoděj Jemelka, syn Jana Jemelky a Františky z Grymova.

První příslušník rodu přišel do Pavlovic z Tučína. Byl jím Kristián Jemelka, syn Matěje a Mariany Jemelkových. Oženil 2.7.1798 s Annou, vdovou po Františku Hradilíkovi, zahradníkovi z Pavlovic. Podruhé se oženil 26.4.1812 s Barborou, dcerou Josefa Vítka z Radslavic. Jeho potomci bydleli v Pavlovicích do roku 1895. Někteří odešli do Hlinska a do Prusínek.

Jako svobodná se sem přistěhovala Filoména Jemelíková, dcera Benjamína Jemelíka a Františky ze Sušic. Měla nemanželského syna Josefa Ten se oženil 27.9.1904 s Josefou, dcerou Josefa Zatloukala z  Dolního Újezda a usadili se v Pavlovicích na č.61. Jejich syn Josef se usadil v Šišmě.

Okolo roku 1920 se přiženil k Filoméně, dceři Josefa Zapletala, rolníka z Pavlovic František Jemelík, syn Richarda Jemelíka a Josefy ze Sušic. Jeho syn Vladimír se odstěhoval do Dolních Nětčic.

V roce 1968 si v Pavlovicích postavil nový dům Jiří Jemelík, syn Josefa Jemelíka a Ludmily ze Sušic. Oženil se 14.9.1968 s Miroslavou Šebestovou z Pavlovic a bydlí zde dosud.

Do Hlinska přivedl rod Tomáš Jemelka z Jezernice, který se sem přiženil v roce 1692 k Magdaleně Hubínkové. Po její smrti se zde oženil znovu v roce 1712, když se jeho druhou ženou stala Elisabet Šimonová z Týna. Měl šest synů a dvě dcery. Jeho syn Pavel se oženil do Oseka. Dále se zde uvádí Jakub Jemelka, jehož potomci zde žijí dodnes. Až do r. 1850 byli v Hlinsku dědičnými rychtáři. Poté se stal rychtářem Antonín Šromota, který se k nim přiženil. Dokladem o příbuznosti k rodu v Sušicích je zápis ve svatební matrice pavlovské farnosti, kde se v roce 1737 uvádí na svatbě Ondřeje Jemelky ze Sušic jako svědek Tomáš Jemelka z Hlinska.

Další záznamy jsou ve sčítacích operátech z roku 1857. Uvádí se zde Jan Jemelka, který se narodil v roce 1799 v Hlinsku. Jeho potomci zde zřejmě žijí dodnes.

Jiná větev vznikla v roce 1841, kdy se sem přiženil Josef Jemelka, syn Kristiána a Barbory Jemelkových z Pavlovic. Oženil se 5.7.1841 s Františkou, dcerou Františka Uřinovského z Hlinska a stali se nájemci dvora v Hlinsku. Podruhé se oženil s Barborou Částečkovu ze Slavíče. Jeho čtyři synové založili v Hlinsku rodiny a pátý emigroval do USA. Jejich potomci zde žijí dodnes.

Dnes se lze oprávněně domnívat, že obě větve mají společné předky v Jezernici.

Okolo roku 1730 zde žil se svou ženou Alžbětou sedlák Matěj Jemelka. Měl tři syny - Václava, Josefa a Tomáše. Václav byl čtyřikrát ženat. Nejprve v Prosenicích a později se usadil v Kozlovicích, kde jeho potomci žijí dodnes. Josef a Tomáš se zřejmě usadili ve Lhotě.

Další zmínky o tomto rodu zde jsou v roce 1857, kdy zde žily rodiny Antonína, Jana a Josefa Jemelků. Jejich potomci zde žijí dodnes.

Nejstarší záznam o rodu Jemelků v Oseku je z 11.11.1720, kdy se sem přiženil k Anně, dceři Martina Záboje na č. 20 Jan Jemelka z Hlinska. Byl synem Tomáše Jemelky, který přišel do Hlinska z Jezernice. 28.2.1729 se Jan Jemelka oženil znovu, tentokrát s Marinou, dcerou Karla Pohanky také z Oseka. O jedenáct let později - přesně 7.5.1731 se na sousední dům č. 19 přiženil také Janův mladší bratr Pavel Jemelka. Jeho ženou se stala Anna, dcera Jana Nováka, majitele tohoto gruntu. Usadili se na gruntě č. 20 a jejich potomci zde žili asi do roku 1820.

Na č. 64 žil od r. 1782 Martin Jemelka a jeho potomci až do roku 1843.

V roce 1869 sloužil jako nádeník v Oseku č. 12 (ve dvoře Podoleckém) František Jemelka, syn Jana Jemelky a Anežky z Veselíčka. Poprvé se oženil s Františkou, dcerou Jana Pavelky, podruha z Oseka č. 9. Podruhé se oženil v roce 1890 s Annou, dcerou Severina Calábka, domkaře z Dolního Újezda a Mariany, rozené Jančové.

Na č. 66 žil v r. 1851 Josef Jemelka. Byl synem Jana Jemelky a Johany z č. 20. Oženil se 20.7.1833 s Kateřinou, dcerou Tomáše Čecha z Oseka a usadili se nejdříve v domě č. 116 a později v č. 66. Josef Jemelka brzy poté zemřel a jeho žena Kateřina se se synem Janem usadila jako výminkářka na č. 98 v Rybářích.

V roce 1879 se přiženil Eduard Jemelka, syn Josefa a Anny Jemelkových z Oldřichova k Františce, dceři Ignáce Pavelky z Oseka č. 88 a usadili se v Oseku. Eduard Jemelka se živil jako čeledín v Oseku, jeho rodina bydlela nejdříve u Pavelků, rodičů Uršuly na č. 88 a později vlastnili postupně domy č. 96 a č. 97 na Rybářích.

Dům č. 185 si v Oseku postavil Inocenc Jemelka, syn Františka Jemelky a Anny z Oldřichova. Oženil se v roce 1895 s Františkou, dcerou Antonína Skopala, domkaře v Oseku a zde se i s rodinou usadil.

Z Hlinska přišel do Oseka Karel Jemelka, syn Františka Jemelky a Anny. Vyučil se krejčím ve Vídni a oženil se v roce 1900 s Justýnou, dcerou Melichara Hodise z Lipníka. Usadil se jako krejčí v Lipníku a později v Oseku na č. 158.

Okolo r. 1920 se zde objevil Cyril Jemelka, který se oženil s Anastázií, rozenou Metelkovou a pracoval jako strážník na dráze. Žil zde ještě jeho syn Josef, který zde pracoval jako zámečník v Oseku. Oženil se v roce 1943 s Ludmilou Gelnarovou, dcerou Antonína Gelnara, zaměstnance železnice v Oseku.

Další příslušníci rodu žili na Rybářích - viz Oldřichov.

V roce 1844 se přiženil k Anežce, vdově po Janu Koutném z Veselíčka rozené Mánkové Jan Jemelka, syn Vavřína Jemelky, vysloužilý voják a hofér. Jejich syn František se později oženil do Oseka.

V roce 1849 se přiženil k Aloisii, dceři Antonína Záboje z Veselíčka Josef Jemelka, syn Františka Jemelky, výminkáře v Loučce. Usadili se ve Veselíčku na č. 81.

Okolo r. 1870 se sem přistěhoval František Jemelka se svou ženou Františkou. Narodil a oženil se ve Vacanovicích a ve Veselíčku se živil jako hostinský. Měli čtyři dcery a později tato větev zřejmě zanikla.

V roce 1871 se přiženil k Františce, dceři Františka Pacáka z Veselíčka Petr Jemelka, syn Jana Jemelky ze Lhoty. Měl šest synů, z nichž jeden se usadil v Prosenicích. Kam se poděli ostatní, není dosud známo.